internetový průvodce po hradech, zámcích, galeriích a jiných kulturních zařízeních

 




Náměšť nad Oslavou - historie

 

ČASOVÁ OSA

 

HISTORIE V SOUVISLÉM TEXTU

     




































1234 - první zmínka o Náměšti

1304 - během tažení rakouských a uherských vojsk proti Václavu II. Náměšť zničena kumánskými hordami

1408 - hrad znovu dobyt a značně pobořen Lackem z Kravař

1481 - zámek se dostal do vlastnictví Meziříčských z Lomnice

1533 - v zámecké tiskárně vytištěna první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzela z Prahy

1565 - 1578 přestavba původního hradu na rozsáhlý renesanční zámek

1628 - panství koupil Albrecht z Valdštejna

pol. 17. stol. - císař ferdinand II. povyšuje Náměšť na městečko a uděluje jí městský znak

1752 - celé panství kupuje Bedřich Vilém Haugwitz

1759 - založen kapucínský klášter

1923 - Náměšť povýšena na město a prvním čestným občanem se stává prezident T. G. Masaryk

1945 - zámek zkonfiskován Benešovými dekrety a upraven jako letní sídlo prezidenta na Moravě

léto 1947 - třítýdenní pobyt prezidenta Beneš

1949 - na zámek umístěna tematická instalace závěsných koberců

1952 - zámek zpřístupněn veřejnosti

   
 
Náměšťsko zasáhly téměř všechny vlny moravského pravěkého osídlení. První systematické osidlování však spadá do počátku 12. století.

První zmínka o Náměšti pochází z roku 1234, kdy se jako svědek na darovací listině kláštera v Oslavanech podepsal Budiš z Náměště, člen meziříčské větve rodu pánů z Lomnice, kterému patřil původní náměšťský hrad. Dnes toto období připomíná jen okrouhlá kamenná věž a části hradebního zdiva v západní části zámeckého areálu.

Roku 1304, během tažení rakouských a uherských vojsk proti Václavu II., byla Náměšť zničena kumánskými hordami. Později, v neklidných časech bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem, obsadil náměšťský hrad Lipolt Krajíř z Krajku. V roce 1408 byl hrad znovu dobyt a značně pobořen Lackem z Kravař. Páni z Kravař se v dobách husitských válek drželi strany podobojí, a proto byla Náměšť několikrát vypleněna vojsky císaře Zikmunda a vévody Albrechta Rakouského. Roku 1437 získal hrad a panství Matěj Švamberk ze Skřivičína. V 50. letech 15. století získal panství významný diplomat krále Jiřího z Poděbrad, Ctibor Tovačovský z Cimburka.

V roce 1481 se Náměšť znovu dostala do vlastnictví Meziříčských z Lomnice. Václav z Lomnice pak na zámku zřídil tiskárnu, v níž byla roku 1533 vytištěna i první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzela z Prahy.

V polovině 16. století se Ludmila z Lomnice provdala za Bedřicha z Žerotína a Náměšť se tak dostala do držení tohoto předního šlechtického moravského rodu. V roce 1563 Náměšť získal Jan starší z Žerotína a v letech 1565 - 1578 na místě původního hradu postavil rozsáhlý renesanční zámek. Podporoval rovněž vzdělanost českých bratří a dal převést jejich tiskárnu z Ivančic do nedalekých Kralic. Janův nástupce, Karel starší z Žerotína, vůdce nekatolických stavů na Moravě a významný politik, se po bitvě na Bílé hoře rozhodl odejít do exilu a celé panství prodal roku 1628 svému švagrovi Albrechtu z Valdštejna. Ten však majetek roku 1629 prodal Janu Křtitelovi z Werdenberka. Císař Ferdinand II. Náměšť v té době povýšil na městečko a udělil jí městský znak. Roku 1733 Werdenberkové Janem Filipem vymřeli a Náměšť získal Václav z Enkenvoirtu. V letech 1738 - 1752 byli majiteli Náměště hrabata z Kufštejna.

V roce 1752 celé panství koupil Bedřich Vilém Haugwitz. Tím začíná dlouhé období působení tohoto významného rodu na náměšťském panství. Bylo to vskutku období rozkvětu panství. Bedřich Vilém založil v roce 1759 v Náměšti kapucínský klášter, který císař Josef II. později zrušil. V prostorách kláštera byla v roce 1795 zřízena manufaktura na výrobu látek, což výrazně ovlivnilo rozvoj města. Z rodu Haugwitzů vynikl především Jindřich Vilém Haugwitz (1770 - 1842). Tento šlechtic založil zámeckou kapelu a podmínkou přijetí do služby na zámku byla znalost zpěvu nebo hry na hudební nástroj. Jindřich Vilém udržoval úzké přátelské styky s řadou významných skladatelů. V zámecké kapli bylo poprvé hráno Rekviem od Antonia Salieriho.

Dalším důležitým mezníkem v historii Náměště nad Oslavou byl rok 1850. V té době zde totiž sídlil okresní soud, berní úřad a další instituce. Celé 19. století byla Náměšť germanizována. Jediný český spolek tehdy představovala Beseda. Až v roce 1893 se stala úředním jazykem čeština. Poklidné období přelomu 19. a 20. století přerušila 1. světová válka. Zřejmě málo známou skutečností je to, že Ferdinand d´Este odjel do Sarajeva z náměšťského panství, kde byl hostem.

Roku 1923 byla Náměšť povýšena na město a prvním čestným občanem se stal prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Roku 1945 po skončení 2. světové války byl zámek konfiskován prezidentskými dekrety a upraven jako letní sídlo prezidenta na Moravě. Dr. Edvard Beneš zde pobyl pouze 3 týdny v létě 1947. Státní památková správa v roce 1949 rozhodla, že na zámek v Náměšti nad Oslavou bude umístěna tematická instalace závěsných koberců. Exponáty tvoří řadu začínající v 2. polovině 16. století a končící 1. polovinou 19. století. V roce 1952 byl zámek zpřístupněn veřejnosti.

V současné době ještě žijí dvě hraběnky z rodu Haugwitzů a zámek navštěvují. Díky poválečné konfiskaci zámku však nemají nárok na navrácení majetku.


     
     
   
     
     

Autor textu: Kateřina Konečná, DiS. (k_konecna@hotmail.com)
Design stránek: Martin Krčál, DiS. (m_krcal@hotmail.com)
Optimalizováno pro: Internet Explorer 4 a vyšší při rozlišení 1024x768


© 2000